Zdeněk Hábl v polovině času. Směr Peking
Zdeněk Hábl z Hvozdné míří na paralympiádu do Pekingu. Foto: Zlin.cz
ZLÍN - Zrovna si povídal s kamarádem nedaleko malenovického nákupního centra. Za chvíli se rozloučili, český paralympijský reprezentant v para hokeji, kapitán zdejšího klubu SHK Lapp Zlín, Zdeněk Hábl obdržel přání hodně úspěchů na daleké misi... jenže místo klidného odjezdu se stal "obětí" novinářského zájmu. Taková setkání bývají k neformálnímu rozhovoru skutečně nejpříhodnější.
Tak Zdendo, kolikátá paralympiáda v Pekingu to bude?
Ono to nějak letí. Od Vancouveru po Peking čtvrtá v řadě. Ale tohle nezevšední, to je jasné.
Pořád jsme ještě v čase olympijských her, co naši hokejisté a hokejistky z tvého pohledu?
No, mně se samozřejmě líbí holky víc než kluci. Což tedy preferuji v běžném životě. Ostatně doma mám manželku a dvě dcery, ale hokejově to vidím tak, že ženy udělaly velký progres a chlapi zklamali. Tím neobjevuji Ameriku, jen chci naznačit, že chlapský hokej by se měl vzít z gruntu poctivě od mladých, nebo se brzy budeme divit.
Para neboli sledge hokej u nás „vynalezl“ Roman Herink na konci století. Zhruba po pěti letech ses k němu dostal ty. Jak se mění?
Mílovými kroky, řekněme. Vývoj jde neuvěřitelně dopředu. Dnes je to akční, tvrdá, rychlá hra. Když se mrknu na stará videa, tak skoro nevěřím vlastním očím, jaké razantní ty změny v kvalitě jsou.
Letíte do Pekingu za týden. Ty máš z předešlých akcí jedno šesté a dvě pátá místa…
Hraje osm týmů, za úspěch budu považovat obhajobu páté příčky na světě, cokoliv pod tím už spíše za neúspěch. S favority z Kanady, USA či Ruska to asi bude přetěžké, ale taky jsou to jen porazitelní lidé.
V dubnu na tebe číhá chlapská čtyřicítka, jak dlouho budeš rozdávat na ledě radost?
Pořád mne náš sport hodně baví. Takže si to tu hezky řekněme. Hrávám v obraně i v útoku. Míra Hrbek hrál na MS v Ostravě v roce 2019 tuším v 54 letech a drží český rekord v dlouhověkosti. Tak si dám ještě patnáct let a pak půjdu klidně do branky. Teď jsem někde v polovině. Ten rekord bych fakt rád pokořil(úsměv).
Autor: Jan Čada